OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Niekedy sa treba vykašľať na analýzy a rozbory a nechať sa uniesť banálnym „páči-nepáči“. S mojou slabosťou pre živáky (dvojnásobnou pre záznamy z koncertov, ktorých som sa sám zúčastnil), je pochopiteľné, že „Live Europe 2006“ od EARTH sa v mi v prehrávači umiestnilo veľmi rýchlo, dokonca na úkor štúdiovej novinky „The Bees Made Honey In The Lion’s Skull“.
Snáď sa však z toho dá vydolovať aspoň kúsok racionality: možno posun od jednoduchých aranži na polceste medzi „Hex“ a „Hibernaculum“ k farebnejšiemu zvuku „The Bees Made Honey In The Lion’s Skull“ EARTH o niečo pripravil. Možno mohutný začiatok v podobe nemých hymien „Ouroboros Is Broken“ (zo sedemnásť rokov starého debutu skupiny) a „Coda Maestoso In E(Flat) Minor“ (zo smutne prelomového albumu „Pentastar: In The Style Of Demons“) zanechá natoľko silný dojem, že nevadí, že cédéčko od tretej skladby vlastne pomaly utícha (a to sa v druhej polovici disku dostane na najsilnejšie kompozície z „Hex“ – „Raiford/The Felon Wind“ a „Land Of Some Other Order“).
Výborný zvuk spod rúk Randalla Dunna konzervuje sound EARTH v neskreslenej, čitateľnej a „priestrannej“ podobe, v ktorej vynikne dôraz, ktorý Dylan Carlson a spol. dávajú na jednotlivé noty. Moorov wurlitzer či hosťujúci moog Grega Andersona zo SUNN O))), ktorým EARTH na onom turné predskakovali, akoby len skicovali zvukové pozadie pre zvonivú gitaru, prevaľujúce sa bicie a plné tóny trombónu, ktorý sa stal charakteristickým nástrojom pre „hexovskú“ éru kapely.
„Live Europe 2006“, nahratý na zastávkach v Paríži, Amsterdame a Viedni, nie je kolekciou, ktorá z už teraz dlhej diskografie EARTH vytŕča. Ani sa o to nesnaží. Určite je však dobrým živým albumom so všetkým, čo k tomu patrí – je pamäťovou konzervou, zachytávajúcou na rozumnej stopáži úplne konkrétny bod v histórii skupiny. Bod naviac pre Seldona Hunta, ktorého obal robí z tohoto disku perfektný doplnok polovičnej radovky „Hibernaculum“.
Výborná "lajvka". Nič menej, nič viac.
8,5 / 10
Dylan Carlson
- gitara
Adrienne Davies
- bicie
Steve Moore
- trombón, wurlitzer
Jonas Haskins
- basgitara
Don McGreevy
- basgitara
+
Greg Anderson
- moog
1. Ouroboros Is Broken (Paris)
2. Coda Maestoso In E(Flat) Minor (Paris)
3. The Felon Wind (Paris)
4. Land Of Some Other Order (Vienna)
5. Plague Of Angels (Amsterdam)
6. Raiford/The Felon Wind (Vienna)
Primitive And Deadly (2014)
Angels Of Darkness, Demons Of Light II (2012)
Angels Of Darkness, Demons Of Light I (2011)
A Bureaucratic Desire For Extra-Capsular Extraction (2010)
Live Europe 2006 (2008)
The Bees Made Honey In The Lion's Skull (2008)
Hibernaculum (2007)
Living In The Gleam Of An Unsheathed Sword (Live) (2005)
Hex; Or Printing In The Infernal Method (2005)
Pentastar: In The Style Of Demons (1996)
Sunn Amps And Smashed Guitars (live) (1995)
Phase 3 - Thrones And Dominions (1995)
Earth 2 (1993)
Extra-Capsular Extraction (EP) (1992)
Vydáno: 2008
Vydavatel: Southern Lord Recordings
Stopáž: 59:55
Produkce: Randall Dunn
Studio: Nahraté naživo počas európskeho turné v roku 2006
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.